Exkluzivně: Vyjednávání o tancích Leopard 2A8 stále pokračují, za tři roky jsme uzavřeli kontrakty za téměř 400 miliard, říká v rozhovoru ministryně obrany Jana Černochová

Magazín Securitytech.cz pořídil exkluzivní rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ptali jsme se, na co je ve své funkci hrdá, a co se jí naopak nedařilo. Hovořili jsme s ministryní také o důležitých akvizicích pro českou armádu, tancích Leopard 2A8 či bojových vozidlech pěchoty CV90. „Za uplynulé tři roky jsme uzavřeli kontrakty za téměř 400 miliard a jsme tak svědky největší modernizace Armády ČR v její novodobé historii,“ říká mimo jiné ministryně obrany. V neposlední řadě nás zajímalo, jak Černochová pohlíží na vztahy Evropa-USA, které procházejí s nástupem Donalda Trumpa poměrně zásadní proměnou. Více informací najdete v rozsáhlém interview.

Paní ministryně, ve funkci jste přes tři roky. Je něco, na co jste z Vašeho pohledu opravdu hrdá?

Těší mě, že jsme konečně po 20 letech dokázali splnit naprosto základní a pro některé nejviditelnější závazek vůči NATO. Pro vládu Petra Fialy je obrana prioritou, nezůstáváme pouze u prázdných slov, za námi je hodně činů. Dávat na obranu minimálně 2 % HDP se nám podařilo dokonce uzákonit, aby investice do obrany byly garantované a co nejvíce předvídatelné v čase. Armáda tak přestala být záložní kasičkou pro ostatní resorty v dobách, kdy se ekonomice třeba nedařilo. Děláme to hlavně kvůli sobě, ale zároveň tím dáváme spojencům najevo, že jsme plnohodnotnými členy, na které se mohou spolehnout, nikoliv černý pasažér. Není to ale jen zásluha vlády nebo moje, ale celého týmu a lidí na ministerstvu obrany, civilní i vojenské části, kteří odvádějí skvělou práci a dělají, co je v jejich silách. Těší mě, že jsme tak z celkových téměř 161 miliard korun mohli v letošním roce dát 42 % na investice. Za uplynulé tři roky jsme uzavřeli kontrakty za téměř 400 miliard a jsme tak svědky největší modernizace Armády ČR v její novodobé historii. Dobře si uvědomujeme, že to není jen o pořizování železa, ale snažíme se zároveň zlepšit nábor a především podmínky pro naše vojáky například novelou zákona o vojácích z povolání a děláme řadu dalších kroků. Těch novinek v péči o personál je celá řada, ale nic nejde změnit mávnutím přes noc. Dlouhodobé podfinancování obrany si vybralo svou daň.

A co se i přes veškeré úsilí nepodařilo, či stále nedaří a osobně Vás to mrzí?

Pořád je co zlepšovat a nikdy není vše ideální a jak si člověk představoval. Trápí nás nejen nedostatek vojenského, ale jak jsem nedávno zmínila, i civilního personálu. Stejně tak nejsou příznivé podmínky pro získání veškerého vojenského materiálu, který bychom pro naše vojáky chtěli a potřebovali. Tímto bych chtěla ještě jednou opravdu moc poděkovat všem, co na tom pracují, není dnes totiž obecně obvyklé, že týmy dobrovolně pracují daleko nad rámec pracovní doby, i o víkendech, abychom splnili vše, co jsme si předsevzali.

Po Vašem nástupu se podařilo rozpohybovat nákupy, rozpočet Ministerstva obrany činí pro rok 2025 154,4 mld. korun. Jaké strategické či důležité akvizice byste ráda dokončila v tomto volebním období?

Letos máme v plánu uzavřít několik modernizačních projektů, které jsou každý řádově za jednotky miliard korun. Zmínit mohu například dokoupení obrněných vozidel Titus ve velitelsko-štábní verzi a další ruční zbraně od České zbrojovky. V rámci protivzdušné obrany máme v plánu pořídit mobilní prostředky velmi krátkého dosahu na podvozku od českého výrobce či komplexní sledovací systém od společnosti ERA na bázi Vera NG. Smlouvy se ale budou uzavírat i na řadu dalšího vybavení, například přístroje nočního vidění, bezpilotní prostředky nebo prostředky balistické ochrany jednotlivce. Podepsány by také měly být servisní smlouvy na pořizovanou techniku, například na letouny Embraer C-390 nebo tanky Leopard 2A4.

Pomáhá k urychlení důležitých nákupů i jejich forma, tedy mezivládní dohody, kterou u vybraných akvizic preferujete?

Jednoznačně. Mezivládními dohodami se proces důležitých akvizic jednak urychluje, současně zahrnují důkladnější záruky kvality a servisních podmínek, což je pro nás jako zákazníka klíčové. Jak už z názvu vyplývá, tato forma spolupráce nám umožňuje jednat přímo se zeměmi, jejichž technologie a zkušenosti poptáváme, a celý akviziční proces se tak může notně zjednodušit. Je to i zároveň strategické pro další vyjednávání, zapojení českého obranného průmyslu, pokud je to možné, jelikož se mohou zapojit do širších dodavatelských řetězců, nebo získat slevu, když se ke smlouvě připojí další spojenci. Jako příklad bych mohla uvést spolupráci se sousedním Slovenskem. Koordinace při nákupu pásových bojových vozidel pěchoty CV90 nám přinese celkovou úsporu více než 0,5 miliardy Kč z dojednané ceny. Takto ušetřené prostředky budeme moci využít například na upgrade protidronové ochrany nebo komunikačních zařízení této nové techniky, tedy věcí, které přímo reagují na zkušenosti z bojiště na Ukrajině.

Vládě Petra Fialy se podařilo uskutečnit největší armádní zakázku na nákup 24 letounů F-35. Proč si ČR vlastně pořizuje právě tyto letouny a jaká je jejich přidaná hodnota?

Výjimečné schopnosti tohoto letounu 5. generace zde nechci popisovat, je jich opravdu mnoho, ale chtěla bych připomenout, že to rozhodnutí vlády pořídit tyto stroje bylo na základě vojenského doporučení, nikoliv že Černochová ráno vstala a řekla si, že chce F-35. Pro Českou republiku je mimo jiné klíčové, že bude disponovat letounem, který už vlastní nebo bude vlastnit řada evropských a mimoevropských spojenců. Stejný typ stroje zjednoduší spolupráci a koordinaci mezi spojeneckými silami, snadnější a levnější bude spolupráce při údržbě i výcviku. Nezanedbatelný je při celkovém množství také odstrašující efekt. Při bojových akcích stejné letouny znamenají rychlejší a účinnější koordinaci. Je toho ale samozřejmě daleko víc.

Může mít dopad na jejich využití postoj aktuální postoj USA k Evropě?

To je předčasná otázka. Důležité v tuto chvíli je, aby vztahy mezi USA a Evropou zůstaly stabilní a aby byl potenciál letounů F-35 v evropských zemích plně využit.

Jak se zatím vyvíjí jednání ohledně akvizice německých tanků Leopard 2A8?

Jednání s německou stranou stále pokračují. Konkrétnější být nemohu, ale jsem přesvědčená, že řešení se v krátké době podaří nalézt a tanky budeme moci pořídit. Je to ostatně nezbytné pro vybudování těžké brigády, pracujeme tedy na tom, abychom smlouvu uzavřeli co nejdříve. Chceme pořídit 61 kusů v 6 modifikacích. Česká vláda podporuje Ukrajinu v jejím boji proti ruským agresorům.

Proč není z Vašeho pohledu všem politickým stranám bez rozdílu vlastní podpora napadeného státu proti ruským okupantům a relativizují v mnoha ohledech kremelskou agresi?

Jejich postoj mě často mrzí. Nerozumím mu. Obzvláště když máme sami tak bolestnou historickou zkušenost s Ruskem. Vymezování se vůči vládě Petra Fialy v rámci politického boje, který se stupňuje před nastávajícími parlamentními volbami, bych rozuměla, ale zda budete stát na straně napadené Ukrajiny, nebo útočícího Ruska, to by tak složité být nemělo. Jsem přesvědčená, že ve skrytu duše každý občan této republiky ví, co je Rusko zač a jaká zvěrstva zde napáchalo jak na jednotlivcích, tak celém národu, celé zemi.

Jak se podle Vás promění vztahy na trase Evropa-USA po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta? Bude brát americký prezident ještě Evropu jako partnera, nebo už jako soupeře?

USA vždy byly v oblasti obrany nepostradatelným a strategickým partnerem Evropy a České republiky. Evropa se dlouhodobě alibisticky spoléhala na pomoc silnějšího bratra za oceánem a sama svoji obranu zanedbávala – v tomto postoji Donalda Trumpa rozumím a chápu ho. Musíme se začít více starat o vlastní bezpečnost. Nikdo jiný to za nás neudělá. Musíme více investovat do naší obrany. Odpovědně, efektivně a racionálně. V červnu se uskuteční klíčový summit NATO v Haagu, kde bude příležitost zjistit aktuální postoje americké administrativy. Je v našem zájmu, abychom posilovali pevné transatlantické vztahy a hledat soulad mezi prioritami ČR a zájmy nové americké administrativy.

Nasvědčuje podle Vás dynamika vývoje tomu, že budeme svědky nové mnichovské dohody, tedy velmoci rozhodnou o Ukrajině o ní, ale bez ní?

Jak dopadnou jednání o míru na Ukrajině, zatím není jasné, proto je předčasné jednotlivé kroky aktérů hodnotit. Všichni ale musejí mít na paměti, že agresorovi se nesmí ustupovat – my jako Češi jsme si toto vyzkoušeli na vlastní kůži a víme, že politika appeasementu nefunguje. Pokud by k dohodě o příměří na Ukrajině v blízké době došlo, je nutné, aby západní země poskytly Ukrajině skutečné a spolehlivé bezpečnostní garance, které Rusko odradí od další agrese. Bezpečnostní prostředí se právě i vlivem ruské agrese na Ukrajině zhoršuje.

Vidíte v případě ČR reálné, aby zvládla investovat do roku 2030 3 % HDP či více na obranu? Musel by se v tomto směru i modifikovat zákon o financování obrany, který jste prosadila?

Už když se procento výdajů na obranu zvedlo na dvě, říkala jsem, že půjde o podlahu, nikoliv strop. V tomto trendu musíme pokračovat a naším cílem jsou minimálně 3 procenta HDP během několika dalších let. Vláda na můj návrh proto nedávno schválila navýšení obranných výdajů pro rok 2026 na 2,2 % HDP a jejich postupné zvyšování o 0,2 % HDP ročně i v dalších letech až do roku 2030 na cílová 3 % HDP. Samozřejmě je pro nás důležité investovat do obrany odpovědně, efektivně a racionálně. V žádném případě nehrozí, že bychom nakupovali něco, co vojáci nepotřebují, jen abychom si řekli, že jsme utratili nějakou tu desetinku procenta. Naopak. Musíme co nejdříve odmazat nahromaděný obrovský vnitřní dluh, který v minulosti na obraně vznikl. Jen tak budeme silnější. Co se týče úpravy zákona o financování obrany, tak v něm je explicitně řečeno, že vláda v návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví výdaje na financování obrany ČR ve výši nejméně 2 % HDP, v tomto ohledu tedy není nutné jej měnit.

Hojně skloňovaným tématem je už nějakou dobu neochota bank půjčovat zbrojařům. Proč ještě některé instituce ve stínu války na Ukrajině pohlížejí na zbrojní průmysl jako na něco „nečistého“?

Těch důvodů je několik. Zaprvé, zbrojní průmysl je velmi specifický a sám o sobě vysoce regulovaný, což přináší rizika jak právní, tak etická. Banky se často obávají, že financování vojenské výroby může vyústit v porušení mezinárodních sankcí, nebo vyvolat negativní reakce nejen veřejnosti. Zadruhé je tento sektor navíc poměrně zranitelný a často nepředvídatelný. Zbrojařské firmy jsou závislé na vládních zakázkách, změnách politické či bezpečnostní situace, což jsou faktory, které mohou výrazně ovlivnit jejich finanční stabilitu. Bankovní sektor přitom preferuje stabilní a předvídatelné investice.

Lepší se podle Vás v současné době tento stav, nebo jsou překážky i nadále velké?

Já sama jsem se zasadila, aby se situace začala měnit, když jsem před rokem přizvala k jednání prezidenta České bankovní asociace Jana Juchelku. Otázce financování se ale Ministerstvo obrany věnuje už od roku 2022 a téma jsme otevřeli i během českého předsednictví v EU. Od loňska tedy probíhají společné konzultace bankovního a zbrojního sektoru, kdy všechny strany vnímají urgenci a důležitost financování obranného průmyslu jako jedné z hospodářských priorit vlády. Při nedávné schůzce se zástupci domácího obranného průmyslu jsme diskutovali i o změnách v této oblasti a jsem ráda, že se věci posouvají správným směrem, což uznávají i samy firmy. Pokroku dosáhla vláda Petra Fialy i na evropské úrovni, kde dlouhodobě prosazuje další rozvolnění politiky Evropské investiční banky, jejíž silnější zapojení do obranného průmyslu může přesvědčit i komerční banky, aby do tohoto sektoru investovaly víc. V neposlední řadě premiér nedávno podepsal dopis 20 členských států o větším zapojení Evropské investiční banky do podpory obranného průmyslu.

Děkujeme za rozhovor.

Autor/Licence fotografie: Ministerstvo obrany ČR